Hlavně si tady vyprávějme o tom, jak hoblovaný pastviny a louky zadržují vodu. Těch už máme víc jak polí, to už bychom se museli každý den ve vodě venku koupat. Jenže oni tyto právě při východu slunce okamžitě vysychají. Již jsem vyděl několik dokumentů z Afriky, jak tam negativně působí neustálá pastva na vodní režim, jenom tady do katastrofy budem věřit nesmyslům.

Dobrý úmysl, hodně omylů.

1) "Za posledních dvacet let ztratilo cca 700 tisíc hektarů přirozenou schopnost zadržovat vodu. Snížila se totiž výrazně plocha, na níž se pěstovaly pícniny, luskoviny či len. Plodiny s vysokou retenční schopností. Na polích naopak přibylo obilí, řepka a kukuřice.

Zdroj: http://moravecjakub.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=611535";

To je pravda jen z malé části - přibyla řepka a kukuřice. Celková výměra obdělávané půdy ale poklesla, přičemž se zvětšují plochy hlavně trvalých porostů - luk a pastvin. To má na zadržovací schopnost krajiny pozitivní vliv. Také se mírně zvyšuje podíl zalesněné půdy. Nevím, co myslíte těmi pícninami, ale nejčastěji dříve pěstované pícniny - jetel a vojtěška - půdu spíše vysušovaly, než aby v ní vláhu udržely. Totéž luštěniny. Ostatně řepka je také luštěnina. Len byl vždy jen okrajovou plodinou.

2) Souhlasím s tím, že ubývá přirozeného hnojení. Není to však způsobeno rezignací na přirozené hnojení. Je to tím, že dramaticky poklesly stavy skotu a tím i produkce chlévské mrvy. Další pokles produkce mrvy je důsledkem venkovního ustájení skotu. Výkaly zůstanou prostě na pastvině.

Zemědělci - nikoliv velkoproducenti biomasy (k nim se dostanu) - si toho jsou vědomi a snaží se tomu čelit drcením slámy a jejím ponecháním na poli. Na slámu vyvezou kejdu z prasečáků a tím částečně hnůj nahradí.

3) Nerozumím poznámce o vizuálně hezké snaze vše kultivovat.

4) Vyšší tráva automaticky neznamená zadržení většího množství vody v krajině. Vysoká stébla stíní drobnějšímu podrostu, porost řídne, poskytuje méně opory pro půdní život a jeho kořenový systém je chudší. To má za následek tvorbu půdního škraloupu, po kterém voda odtéká, místo aby se vsákla. Proto je nutné trávu sekat. Sekání udržuje porost hustý.

5) Bohužel zmínění velkoproducentu biomasy dohnali zemědělství tak daleko, že výrobci už vyrábějí stroje, které obdělávají půdu v pruzích širokých 5,5 cm, do kterých se strefí přesný secí stroj sející kukuřici, a 55 cm neobdělají.

Voda pak odteče z pole pryč.

Celkově lze říci, že farmáři, kteří jsou na půdě závislí, se o půdu starají daleko lépe, než se starala JZD. Dříve bylo normální, že sláma ležela na poli několik týdnů, než ji někdo posbíral a pole podmítl nebo zoral. Dnes vidíte kombajny, které slámu buď rovnou drtí, nebo za nimi jede lis či sběrací vůz, slámu sbírá či lisuje a často ještě týž den přijede traktor s podmítacím pluhem a podmítá. Podmítka je z hlediska hospodaření s půdní vláhou nesmírně důležitá. Uleželá půda nemá schopnost vodu vsáknout, naopak systém vodních kapilár "táhne" spodní vodu vzhůru a půdu vysušuje. podmítka rozruší půdní škraloup, zadrží srážkovou vodu, a přeruší kapilární systém, kterým se půda vysušuje. Čím dříve se podmítne, tím lépe. Mělo by to být do 48 hodin po sklizni.

Jinak souhlasím s tím, že krajina je zdevastovaná betonem, asfaltem a rovnými vydlážděnými koryty potoků a řek. To jsou velmi škodlivé zásahy do krajiny a budou nás ještě hodně mrzet.

Někdy v dubnu mluvil v radiu profesor a kandidát věd ze Zemědělské univerzity v Praze a říkal, že půda v Čechách je zničena v důsledku nadměrného chmeického hnojení, které se za komunistů rvalo do polí, aby byly velké výnosy. Mluvil, že nejhorší je to na Polabí a Moravě. Říkal, že půda v důsledku chemie není schopna přijímat vodu. V ten momen jsem si uvědomil, že jsem byl v době komunismu v jedné obci u Rakovníka na pivě a tam se chytli mladí zemědělci se starými dědky a ty na ně řvali, že že jsou bl... že to co dokázali bylo, že chemii zničili pole, kdy v době deštů jsou na polích rybníky, protože půda není schopna přijímat vodu. Byl to fakt, protože v době dešťů na polích byla jezera a to je do dnes. Když jedu dnes do uvedené obce upravit hrob a dát tam kytky, tak pokud je po dešti tak pole připomínají jezera.

komunisti? vzdyt ot je uz skoro 30 let historie. pojedte se podivat do polabi, co tu likviduje pudu .. repka a kukurice .. lany jak krava ...

Na Lhoteckém potoce v Praze - Modřanech je retenční nádrž. Zašel jsem se tam podívat zda je naplněná. Nějaká voda tam byla, na březích bylo vidět, že dosahovala o dost výše, ale odtok byl tak razantní, že bude rychle prázdná. Tím všechna odteče do Vltavy, Labe a moře místo aby se v těch Modřanech pár dní, možná týdnů, vsakovala.

Píšete o posledních 20 ti letech, budiš, ale my starší pamatujeme dobu,kdy v každém okrese byla Meliorační družstva,která za obrovských nákladů vysoušela kdejakou mokřinu,meliorovala obrovské lány a narovnávala a betonovala koryta kdejakého potoka.Teď se to bude za ještě větší náklady vracet zpátky. Přijde mě, že celý život žiji ve státě pitomců.

Ano, my úplně staří, pamatujeme ještě hospodaření sedláků na vesnici před združstevňováním.Hospodařili. Komouši to sjednotili, ale v podstatě hospodařili tak jako naši předcí. V r. 1989, i přes provedené meliorace, ano mnoho jich bylo nevhodných a zbytečných, ony se prováděly už i za 1. republiky, předali pole prohnojený, obdělaný schopný zadržet obrovské množství vody. Tragedie nastala po r. 1989 a nemluvme pořád o komunistech.

Vynikajici clanek. O vode, dnes vysmivanem selskem rorumu, a tak celkem.