Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

F44r15a49n78t88i20š76e52k 40D74v93o13ř94á43k 8413486862944

Hlavně si tady vyprávějme o tom, jak hoblovaný pastviny a louky zadržují vodu. Těch už máme víc jak polí, to už bychom se museli každý den ve vodě venku koupat. Jenže oni tyto právě při východu slunce okamžitě vysychají. Již jsem vyděl několik dokumentů z Afriky, jak tam negativně působí neustálá pastva na vodní režim, jenom tady do katastrofy budem věřit nesmyslům.

+1/0
30.6.2017 10:23

L53u90m49í67r 36V41i27t36h71a 2837327936152

Dobrý úmysl, hodně omylů.

1) "Za posledních dvacet let ztratilo cca 700 tisíc hektarů přirozenou schopnost zadržovat vodu. Snížila se totiž výrazně plocha, na níž se pěstovaly pícniny, luskoviny či len. Plodiny s vysokou retenční schopností. Na polích naopak přibylo obilí, řepka a kukuřice.

Zdroj: http://moravecjakub.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=611535"

To je pravda jen z malé části - přibyla řepka a kukuřice. Celková výměra obdělávané půdy ale poklesla, přičemž se zvětšují plochy hlavně trvalých porostů - luk a pastvin. To má na zadržovací schopnost krajiny pozitivní vliv. Také se mírně zvyšuje podíl zalesněné půdy. Nevím, co myslíte těmi pícninami, ale nejčastěji dříve pěstované pícniny - jetel a vojtěška - půdu spíše vysušovaly, než aby v ní vláhu udržely. Totéž luštěniny. Ostatně řepka je také luštěnina. Len byl vždy jen okrajovou plodinou.

2) Souhlasím s tím, že ubývá přirozeného hnojení. Není to však způsobeno rezignací na přirozené hnojení. Je to tím, že dramaticky poklesly stavy skotu a tím i produkce chlévské mrvy. Další pokles produkce mrvy je důsledkem venkovního ustájení skotu. Výkaly zůstanou prostě na pastvině.

Zemědělci - nikoliv velkoproducenti biomasy (k nim se dostanu) - si toho jsou vědomi a snaží se tomu čelit drcením slámy a jejím ponecháním na poli. Na slámu vyvezou kejdu z prasečáků a tím částečně hnůj nahradí.

3) Nerozumím poznámce o vizuálně hezké snaze vše kultivovat.

4) Vyšší tráva automaticky neznamená zadržení většího množství vody v krajině. Vysoká stébla stíní drobnějšímu podrostu, porost řídne, poskytuje méně opory pro půdní život a jeho kořenový systém je chudší. To má za následek tvorbu půdního škraloupu, po kterém voda odtéká, místo aby se vsákla. Proto je nutné trávu sekat. Sekání udržuje porost hustý.

5) Bohužel zmínění velkoproducentu biomasy dohnali zemědělství tak daleko, že výrobci už vyrábějí stroje, které obdělávají půdu v pruzích širokých 5,5 cm, do kterých se strefí přesný secí stroj sející kukuřici, a 55 cm neobdělají.

+2/0
29.6.2017 19:24

L76u92m80í72r 24V83i61t16h62a 2377757956102

Voda pak odteče z pole pryč.

Celkově lze říci, že farmáři, kteří jsou na půdě závislí, se o půdu starají daleko lépe, než se starala JZD. Dříve bylo normální, že sláma ležela na poli několik týdnů, než ji někdo posbíral a pole podmítl nebo zoral. Dnes vidíte kombajny, které slámu buď rovnou drtí, nebo za nimi jede lis či sběrací vůz, slámu sbírá či lisuje a často ještě týž den přijede traktor s podmítacím pluhem a podmítá. Podmítka je z hlediska hospodaření s půdní vláhou nesmírně důležitá. Uleželá půda nemá schopnost vodu vsáknout, naopak systém vodních kapilár "táhne" spodní vodu vzhůru a půdu vysušuje. podmítka rozruší půdní škraloup, zadrží srážkovou vodu, a přeruší kapilární systém, kterým se půda vysušuje. Čím dříve se podmítne, tím lépe. Mělo by to být do 48 hodin po sklizni.

Jinak souhlasím s tím, že krajina je zdevastovaná betonem, asfaltem a rovnými vydlážděnými koryty potoků a řek. To jsou velmi škodlivé zásahy do krajiny a budou nás ještě hodně mrzet.

+2/0
29.6.2017 19:32

J34a96k34u53b 64M32o94r51a48v16e23c 1482608584

Děkuji za velmi obsáhlou a argumentačně plnou reakci. V mnohém máte pravdu a já zareaguji jen velmi stručně. S množstvím půdy jsem vycházel ze zdrojů agrární komory. Pokud na půdě hospodaří sedlák na ni závislí, tak hospodaří kvalitněji, ale řada polí je v nájmu a mnoha zemědělcům se "nevyplatí" do pole příliš investovat, protože ho jednou vrátí. Možná jsme některé věty zjednodušil, ale v zásadě mluvíme s uležeností či zhutněností půdy o tom stejném. Pravdou je, že se zvětšuje množství zatravněných ploch, ale ve velké části v pohraničí - v bývalých Sudetech - kde nebyl nikdo, kdo by restituoval a tak z bývalých polí vznikla pastevní plocha, to významně pomáhá, ale primárně jsem psal o středních čechách, kde žiji a kde hospodaříme na malé rodinné farmě.

+1/0
29.6.2017 20:36

L39u31m82í44r 34V14i13t19h79a 2117387646552

Ti, co se jim nevyplatí investovat do půdy, to jsou právě ti producenti biomasy, o kterých jsem psal. Většinou valí řepku a kukuřici a o víc se nestarají.

Ještě Vás musím trochu opravit s těmi Sudety. Ty pozemky tady neleží ladem proto, že by nikomu nepatřily. Právě že patří. Skupují je spekulanti, kteří na ně berou dotace za to, že je nechají ladem a jen je dvakrát ročně posečou. Půda tady totiž není příliš kvalitní, je tu kopcovitá krajina ohrožená erozí, jsou tu prameniště zásobující celé labské povodí a zima tu trvá od října do dubna. Letos jsme tu měli 29. dubna přes půl metru sněhu. Takže je docela rozumné tu půdu nechat ležet a jen udržovat porost.

Jinými slovy - tady zemědělcům skutečně a doslova pšenka nekvete. Spíš jsou tu pastevci skotu, pár producentů mléka a mléčných výrobků, pár kozích a ovčích farem. Ti pěstují trochu krmného obilí, hodně kukuřice na siláž a právě sečou a spásají ty úhory, co na ně vlastníci berou dotace.

Pravda je, že pro ty pastviny není nic lepšího, než když je spásá dobytek. Ty krávy ten drn prošlapou, okoušou, protrhají suchou mrtvou trávu, spoustu drobných kousků tam nechají, včetně výkalů. Z hlediska vodohospodářského je to to nejlepší, co může být. Navíc letos u nás docela dost prší, a přívalové deště přišly snad jednou, dvakrát, a je to znát. Hlavně v lesích. Loni se Vám prášilo pod nohama, když jste šel po lese. Letos je taky suchý povrch, ale úplně cítíte tu vodu vespod. Je to docela příjemný pocit, po dlouhé době.

+1/0
29.6.2017 21:31

J16i32ř39í 16K86i61n72d14l 2518397703597

Někdy v dubnu mluvil v radiu profesor a kandidát věd ze Zemědělské univerzity v Praze a říkal, že půda v Čechách je zničena v důsledku nadměrného chmeického hnojení, které se za komunistů rvalo do polí, aby byly velké výnosy. Mluvil, že nejhorší je to na Polabí a Moravě. Říkal, že půda v důsledku chemie není schopna přijímat vodu. V ten momen jsem si uvědomil, že jsem byl v době komunismu v jedné obci u Rakovníka na pivě a tam se chytli mladí zemědělci se starými dědky a ty na ně řvali, že že jsou bl... že to co dokázali bylo, že chemii zničili pole, kdy v době deštů jsou na polích rybníky, protože půda není schopna přijímat vodu. Byl to fakt, protože v době dešťů na polích byla jezera a to je do dnes. Když jedu dnes do uvedené obce upravit hrob a dát tam kytky, tak pokud je po dešti tak pole připomínají jezera.

+2/0
29.6.2017 16:57

L34i68b60o22r 69M84o30u75č77k48a 1678127785462

komunisti? vzdyt ot je uz skoro 30 let historie. pojedte se podivat do polabi, co tu likviduje pudu .. repka a kukurice .. lany jak krava ...

+2/0
29.6.2017 19:00
Foto

I74v27a88n 72V30e50s54e51l93ý 4236828594167

Na Lhoteckém potoce v Praze - Modřanech je retenční nádrž. Zašel jsem se tam podívat zda je naplněná. Nějaká voda tam byla, na březích bylo vidět, že dosahovala o dost výše, ale odtok byl tak razantní, že bude rychle prázdná. Tím všechna odteče do Vltavy, Labe a moře místo aby se v těch Modřanech pár dní, možná týdnů, vsakovala.

0/0
29.6.2017 15:45

J25i31r51i 51B68o19r 8401824732413

Píšete o posledních 20 ti letech, budiš, ale my starší pamatujeme dobu,kdy v každém okrese byla Meliorační družstva,která za obrovských nákladů vysoušela kdejakou mokřinu,meliorovala obrovské lány a narovnávala a betonovala koryta kdejakého potoka.Teď se to bude za ještě větší náklady vracet zpátky. Přijde mě, že celý život žiji ve státě pitomců.

+4/0
29.6.2017 13:48

F59r55a41n76t52i85š31e11k 63D38v48o92ř70á34k 8143646532704

Ano, my úplně staří, pamatujeme ještě hospodaření sedláků na vesnici před združstevňováním.Hospodařili. Komouši to sjednotili, ale v podstatě hospodařili tak jako naši předcí. V r. 1989, i přes provedené meliorace, ano mnoho jich bylo nevhodných a zbytečných, ony se prováděly už i za 1. republiky, předali pole prohnojený, obdělaný schopný zadržet obrovské množství vody. Tragedie nastala po r. 1989 a nemluvme pořád o komunistech.

+3/−3
29.6.2017 15:12

J61i48ř20í 66K27i90n17d91l 2278417513797

Tragedie nastala v době komunismu, protože ti, co pracovali v zemědělství neměli žádný vztah k půdě ke zvířatům. Na pole se rvala chemie, aby byly velké výnosy, krávy se krmily chemií, aby přibývaly a byly jednotky. Stodoly byly narvané až po střechu s papírovými pytli s chemii. Střecha byla děravá a tak se pytle rozmočily ze stodol vytékala duhová břečka a v okolí nerostl ani bodlák. Na okrajích polích byly obrovské hromady hnoje, který nikdo nerozházel na pole ze kterého vytékala močka. Někdy se na polích udělaly hromady hnoje a ty se odpálily výbušninou. Hnůj létal všude i na auta stojící u silnice, čekající, až ta šmakuláda skončí. Spousta statků se nechala schrát a následně zbořit.

+3/0
29.6.2017 17:04

J36i94r15i 17B57o88r 8561184932953

Pokud máte dojem,nebo jste přesvědčen,že komunisti zacházeli s půdou jako sedláci tak se na vás to stáří již nějak podepsalo.

+3/0
29.6.2017 17:18

M61i45l40o73š 84D24v67o23ř12á74č47e15k 2775188870884

Vynikajici clanek. O vode, dnes vysmivanem selskem rorumu, a tak celkem.

+4/0
29.6.2017 12:40



Žebříčky





Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.