Nečekaně živo na pobřeží koster

Na namibijském "Pobřeží koster" se, omývaná divokým Atlantickým oceánem, nachází unikátní rezervace Cape cross, kde můžete v době rozmnožování spatřit až čtvrt milionu lachtanů jihoafrických. Jedná se o jejich největší kolonii.

Cape cross a okolí

Oceán v této části Afriky byl vždy bouřlivý a nedaleko navazující pobřeží koster, s vraky mnoha lodí, je toho jen důkazem. Přesto zde přistávala řada, v počátcích především portugalských, mořeplavců a označovala území při hledání cesty do Indie. Tak v roce 1486 mořeplavec Diego Cao označil křížem i tuto kamenitou a lidem nevstřícnou pláž, dnes nazývanou Cape cross.

Cesta ze Swakopmundu je zvláštně pustá. Vítr si pohrává s pískem a honí ho z jedné strany silnice na druhou. Vlevo za úzkým písečným pásem bouří Atlantik a vpravo je snad nekonečná pustina. Po necelých dvou hodinách jízdy zastavujeme u malého domku, kde se platí vstupné do rezervace. Je ráno, právě otevřeli a jsme tak mezi prvními. Chtěli jsme se vyhnout případným davům, které sem v průběhu dne zaveze nejedna cestovní kancelář. O pár zatáček dál je už samotná kolonie lachtanů nejen slyšitelná, ale hlavně cítitelná. Ti znalejší vystupují s rouškami či šátkem přes nos. My se nenecháme odradit a rozhodneme se vnímat místo všemi smysly. Skály jsou doslova v obležení tisíců jedinců a pohled na tu masu spících, ležících či se svým nenapodobitelným způsobem „kolíbajích“ lachtanů je fascinující. Jednotlivci, matky s dětmi i celé skupinky splývají v obrovský celek. Další stovky lachtanů dovádí v bouřlivých vlnách a ukazují svá akrobatická čísla. Většina mláďat je již odrostlejších a jen zcela výjimečně je možné spatřit, jak matka ještě některé z potomků přikrmuje. Opravdový „babyboom“ je však v období kolem vánoc, kdy se zde rodí desítky až stovky mláďat denně. Ti, kteří by chtěli tento div přírody pozorovat déle, se mohou ubytovat v nedalekém kempu a oslavit Štědrý den symbolicky s novým zrozením a křížem.

Cape Cross je jednou z největších lachtaních rezervací a to přináší i řadu kontroverzí. Jednou je dopad na populaci tučňáka afrického, který potřebuje k životu obdobná hnízdiště a stejnou potravu. Největší je však dopad na rybářství, protože množství ryb, které obyvatelé kolonie spotřebují, je závratné. Podle studie vytvořené vládou Namibie je to víc, než v této oblasti komerčně uloví rybáři, a proto se řeší odlov lachtanů. Výzkum iniciovaný společností na ochranu zvířat ovšem uvádí zcela odlišná čísla. Jak to tak bývá, pak pravdu je třeba hledat někde uprostřed.

Návštěvu „křížového mysu“ je možné propojit s řadou dalších přírodních zajímavostí v okolí. Třeba s návštěvou jedné z nejstarších rostlin na planetě, Welwitschie podivné (welwitschia mirabilis), která je pro turisty nejpřístupnější východně od Swakopmundu na tak zvané Welwitchia drive. Vstupné na tuto cestu je potřeba zaplatit na správě národních parků ve Swakopmundu a pak už je možné vyrazit přes zajímavé krajinné útvary, zvané měsíční krajina, k této podivné a stovky let staré rostlině. Nejstarší kus má věk kolem dvou tisíc let a výšku přibližně 1,5 metru. Tato rostlina je endemická a nachází se pouze v těchto složitých podmínkách Namibské pouště a velmi rozptýleně zasahuje až na okraje Angoly. Welwitschie je nádherným příkladem evoluce. Před miliony let totiž byla pravděpodobně stromem v pralese a jako jediná se dokázala přizpůsobit když prales ustupoval a dnes žije ve zcela opačných podmínkách – v poušti.

Pobřežní pás je také plný písečných dun a u Walvis Bay jsou velké kolonie plameňáků, pelikánů a mnoha dalších druhů ptactva. Tato část Atlantského pobřeží stojí určitě, pokud se do této oblasti někdy vydáte, za návštěvu.