Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nečekaně živo na pobřeží koster

9. 02. 2016 11:15:23
Na namibijském "Pobřeží koster" se, omývaná divokým Atlantickým oceánem, nachází unikátní rezervace Cape cross, kde můžete v době rozmnožování spatřit až čtvrt milionu lachtanů jihoafrických. Jedná se o jejich největší kolonii.

Oceán v této části Afriky byl vždy bouřlivý a nedaleko navazující pobřeží koster, s vraky mnoha lodí, je toho jen důkazem. Přesto zde přistávala řada, v počátcích především portugalských, mořeplavců a označovala území při hledání cesty do Indie. Tak v roce 1486 mořeplavec Diego Cao označil křížem i tuto kamenitou a lidem nevstřícnou pláž, dnes nazývanou Cape cross.

Cesta ze Swakopmundu je zvláštně pustá. Vítr si pohrává s pískem a honí ho z jedné strany silnice na druhou. Vlevo za úzkým písečným pásem bouří Atlantik a vpravo je snad nekonečná pustina. Po necelých dvou hodinách jízdy zastavujeme u malého domku, kde se platí vstupné do rezervace. Je ráno, právě otevřeli a jsme tak mezi prvními. Chtěli jsme se vyhnout případným davům, které sem v průběhu dne zaveze nejedna cestovní kancelář. O pár zatáček dál je už samotná kolonie lachtanů nejen slyšitelná, ale hlavně cítitelná. Ti znalejší vystupují s rouškami či šátkem přes nos. My se nenecháme odradit a rozhodneme se vnímat místo všemi smysly. Skály jsou doslova v obležení tisíců jedinců a pohled na tu masu spících, ležících či se svým nenapodobitelným způsobem „kolíbajích“ lachtanů je fascinující. Jednotlivci, matky s dětmi i celé skupinky splývají v obrovský celek. Další stovky lachtanů dovádí v bouřlivých vlnách a ukazují svá akrobatická čísla. Většina mláďat je již odrostlejších a jen zcela výjimečně je možné spatřit, jak matka ještě některé z potomků přikrmuje. Opravdový „babyboom“ je však v období kolem vánoc, kdy se zde rodí desítky až stovky mláďat denně. Ti, kteří by chtěli tento div přírody pozorovat déle, se mohou ubytovat v nedalekém kempu a oslavit Štědrý den symbolicky s novým zrozením a křížem.

Cape Cross je jednou z největších lachtaních rezervací a to přináší i řadu kontroverzí. Jednou je dopad na populaci tučňáka afrického, který potřebuje k životu obdobná hnízdiště a stejnou potravu. Největší je však dopad na rybářství, protože množství ryb, které obyvatelé kolonie spotřebují, je závratné. Podle studie vytvořené vládou Namibie je to víc, než v této oblasti komerčně uloví rybáři, a proto se řeší odlov lachtanů. Výzkum iniciovaný společností na ochranu zvířat ovšem uvádí zcela odlišná čísla. Jak to tak bývá, pak pravdu je třeba hledat někde uprostřed.

Návštěvu „křížového mysu“ je možné propojit s řadou dalších přírodních zajímavostí v okolí. Třeba s návštěvou jedné z nejstarších rostlin na planetě, Welwitschie podivné (welwitschia mirabilis), která je pro turisty nejpřístupnější východně od Swakopmundu na tak zvané Welwitchia drive. Vstupné na tuto cestu je potřeba zaplatit na správě národních parků ve Swakopmundu a pak už je možné vyrazit přes zajímavé krajinné útvary, zvané měsíční krajina, k této podivné a stovky let staré rostlině. Nejstarší kus má věk kolem dvou tisíc let a výšku přibližně 1,5 metru. Tato rostlina je endemická a nachází se pouze v těchto složitých podmínkách Namibské pouště a velmi rozptýleně zasahuje až na okraje Angoly. Welwitschie je nádherným příkladem evoluce. Před miliony let totiž byla pravděpodobně stromem v pralese a jako jediná se dokázala přizpůsobit když prales ustupoval a dnes žije ve zcela opačných podmínkách – v poušti.

Pobřežní pás je také plný písečných dun a u Walvis Bay jsou velké kolonie plameňáků, pelikánů a mnoha dalších druhů ptactva. Tato část Atlantského pobřeží stojí určitě, pokud se do této oblasti někdy vydáte, za návštěvu.

Autor: Jakub Moravec | úterý 9.2.2016 11:15 | karma článku: 7.48 | přečteno: 317x


Další články blogera

Jakub Moravec

V dešti umřeme žízní…

Již několik hodin prší a minimálně tady, kolem Radotína, to má dnes již standardní průběh. Proudy vody se proženou krajinou, vesnicemi a sklepy, aby zítra či pozítří byla krajina opět vyprahlá a suchá.

29.6.2017 v 12:26 | Karma článku: 39.72 | Přečteno: 3362 | Diskuse

Jakub Moravec

V zájmu dobra a lepšího života jsme v další "totalitě"

Pořádně se ani nestačíme rozhlédnout a ze všech stran se ořezávají naše svobody. Je podceňována schopnost se umět rozhodnout, nést zodpovědnost za svůj život a být svéprávný k výchově vlastních dětí.

8.7.2016 v 15:07 | Karma článku: 36.74 | Přečteno: 1260 | Diskuse

Jakub Moravec

Můj pohled na dění kolem Číny

Čína je pro mě totalitní a represivní stát, který porušuje všechno možné a nejsou to jen tolik zmiňovaná lidská práva. Přesto je pro mě přijatelné přijmout prezidenta této země a možné s touto zemí obchodovat.

29.3.2016 v 15:23 | Karma článku: 17.36 | Přečteno: 596 | Diskuse

Jakub Moravec

Dnes je den Irů a piva - den svatého Patrika

Na 17.března připadá den svatého Patrika – patrona Irska. Den, kdy na celém světě povstanou Irové, „Iromilové“ i anonymní alkoholici. Den, kdy se vše zbarví do zelené a pijí se hektolitry Guinnesse.

17.3.2016 v 10:52 | Karma článku: 14.75 | Přečteno: 334 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Libor O. Novotný

Víkend v Benátkách

Italské Benátky – jedno z nejromantičtějších měst na světě. Hodně „turistů“ je z nich zklamáno a odrazuje ostatní od jejich návštěvy, ovšem hluboce se mýlí, když zobecňují své povrchní dojmy.

19.2.2018 v 15:00 | Karma článku: 16.63 | Přečteno: 406 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Rudé moře (nejen) v únoru

Ptají se mě lidé (považující moji maličkost, nevím proč, za znalce rudomořské turistiky v Egyptě), jaké je nyní v té zemi počasí, teplota vzduchu a vody – a jestli se tam dá koupat. Odpověď zní: Ano, dá.

18.2.2018 v 12:35 | Karma článku: 10.99 | Přečteno: 318 | Diskuse

Veronika Janů

Tajuplný Nippon - Sakury a šťastné konce

Když jsem odjížděla do Japonska, měla jsem trochu obavy, že možná ani nebudu mít o čem psát. Přece jen je to naprosto kultivovaná a především kulturní země.

18.2.2018 v 9:27 | Karma článku: 15.40 | Přečteno: 231 | Diskuse

Miroslava Stillerova

A Vy jako nemáte drobné…?

Takže jako nynější obyvatelka Vídně, jaksi zapomínám na to, že v Čechách není úplně jednoduché řešit „problém“ s drobnými mincemi. Jednou jsem tu ve Vídni šla ...

16.2.2018 v 11:30 | Karma článku: 34.32 | Přečteno: 3032 | Diskuse

Jan Vaverka

Baskicko – 13. díl: Vitoria-Gasteiz

Hlavní město Baskické autonomní oblasti je trochu neprávem turisty opomíjené. Přitom to tu žije podobně jako v Bilbu a má i půvab Donostie.

16.2.2018 v 8:20 | Karma článku: 8.63 | Přečteno: 123 | Diskuse
Počet článků 11 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 762

Jsem cestovatel, fotograf, milovník kávy a whisk(e)y a díky lásce k dálkám jsem řidič všeho co jezdí po silnicích. Za skoro čtyřicet let života jsem si vyzkoušel řadu profesí. Dnes se již pár let pohybuji v kultuře, gastronomii a cestovním ruchu. O těchto tématech také nejčastěji a nejraději píši do tištěných i internetových magazínů či přednáším. Mám rád moderní historii a velmi mě zajímá druhý a třetí odboj.

Ve svém blogu se budu věnovat dění kolem nás, před kterým nesmí nikdo zavírat dveře ani oči, ale mnohem raději gastronomii a cestování.

Dal jsem si takové předsevzetí, že za každý můj text politický či "rozčilující" dám do veřejného prostoru jede pozitivní, abych dorovnal energie. Tak mi držte palce!

Příjemné čtení a pokud chcete shlédnout pár fotek, tak Vás zvu na rajče: http://blesk77.rajce.idnes.cz/





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.