Z palmového oleje se stala nyní „módní vlna“, která bude mít smysl pouze pokud nastartuje naše přemýšlení o potravinách a nákupech obecně.
Pokud budeme dlouhodobě ovlivňovat trh tím co kupujeme a budeme se zajímat o věci v širších souvislostech (odkud a z čeho jsou) i vzhledem k dalším složkám potravin - a nejen potravin! Když budeme cíleně zastavovat zběsilé obrátky kolotoče spotřeby a dostávat vše do přirozenější rovnováhy, která dnes bolestně chybí. Nekupovat, když nepotřebuji, nevyhazovat, neplýtvat a hlavně u toho přemýšlet.
Vždyť v současné chvíli nakupujeme a jsme do nakupování doslova manipulování jen proto, aby se mohlo víc a víc vyrábět. Místo toho, aby se vyrábělo pro spotřebovávání, tak se spotřebovává pro výrobu. To vede k nutnosti vyrobit hodně za krátkou dobu a maximálně levně. Díky tomuto trendu je "drancovaná" nejen příroda, ale i lidé a celé země (minimální či žádné mzdy, plodiny, které devastují či přetvářejí krajinu, pokusy a náhražky, které škodí zdraví).
Kdybychom my - nakupující - tu hru nehráli, tak by tak dobře nefungovala! Nedělejme jen jednorázové „hony na čarodějnice“, ale snažme se dlouhodobě, svým spotřebitelským přístupem, výrobce „vychovat“ a změnit. Nikdo to za nás neudělá a právě podobná kampaň může být tím pravým zážehem. Protože pokud by nedošlo k širší změně a všichni výrobci by jen "1:1" přešli na jinou levnou náhražku, tak si moc nepomůžeme. Bude to mediálně zajímavé, ale výsledek této kampaně se, jako již tolikrát v podobných případech, rozplyne v nicotě. V konečném důsledku by jednorázový a skokový zákaz palmového oleje všem těm zmasakrovaným zemím a místním obyvatelům nijak zásadně nepomohl. Jen by to do regionu vneslo větší chaos a bídu. Změna, která by měla smysl musí být hlubší a první krok k té změně je na každém z nás.
